Automatizace (převážně) tiskové sazby s načítáním dat ze zdrojové databáze je technologií vhodnou pro zjednodušení a urychlení výroby např. produktových katalogů a dalších druhů datově objemných tiskových dokumentů. Jednotnou databázi lze samozřejmě využít také jako zdroj dat i pro další elektronické publikování, web nevyjímaje. Obecně se dá říci, že "moderní DTP nástroje" realizaci ADTP umožňují. Sláva nazdar výletu. Ovšem už třeba jen na Wiki se dočtete, že: "...podle toho, jaký druh informací dokáže software automatizovaně přenášet, se setkáváme s různými úrovněmi automatizace. Existují softwary schopné automatizovat pouze přenos textu z XLS souborů , ale také komplexní systémy automatizující přenos všech nejčastěji používaných informací... Nejčastějším nástrojem umožňujícím úplnou automatizaci sazby jsou PIM systémy...". No a jsme u toho "drobného" háčku v jeho plné nahotě. Některé DTP nástroje ADTP umožňují třeba placeným doplňkem třetí strany, či možností propojení s databází pomocí uživatelského skriptování, resp. třeba nějakou formou "mezikroku", kdy data z databáze je potřeba nejdřív převést např. do XML (nebo jakokli jinak předzpracovat) např. samostatnou uživatelskou aplikací a až poté je do DTP nástroje v dalším kroku načíst. Tento případ, předzpracování dat pro pozdější načtení - viz ukázka:
Pod pojmem databáze si totiž leckdo představí ladasco. Typicky např. často používané produkty fy Adobe si pod pojmem "databáze" (tedy aspoň ke stavu r. 2020) zřejmě nepředstavují SQL, a taky zřejmě ne nativně implementované připojení k síťové SQL databázi, ale právě onen výše zmiňovaný XML soubor. Což není nic proti ničemu, použitelné je to velmi dobře. Ale pokud např. agentura, firma, klient, nemá (pravděpodobně drahý) systém PIM, ale "pouze" (pravděpodobně levného) grafika s InDesignem, nebo Illustratorem, pak onu zcela neautomatickou mezeru mezi SQL a XML musí vyplnit nadšením zářící programátor a to "A" k "DTP" připsat neautomaticky a ručně. Viz ona ukázka. Ona totiž veškerá možnost automatizace DTP je jen "těšínské jablíčko", pokud má klient (firma) data v excelovské tabulce a klidně i v SQL databázi, tzn. obecně ve "2D" matici "řádky, sloupce" (a cyklem k ní lze přistupovat veskrze jako ke struktuře lineární), když InDesign,
či Illustrator požaduje striktně strukturované XML. Což už je struktura nelineární, anobrž stromová a ač teoreticky "lidsky čitelná", tak prakticky určitě hodně "nelidsky zapisovatelná". Z výše uvedeného pak ovšem nenápadně vybředává mj. taková drobnost, že pro nasazení opravdu automatického ADTP by bylo záhodno, aby klient (firma) měl dobře odladěnou strategii ukládání dat s nějakou trvalou udržitelností a vlastně dobře fungující celý firemní systém od ERP počínaje, přes PDM a PLM a přes kdovíco dalšího včetně. Což nemusí být úplně zanedbatelná finanční položka. No a pak se lze (za další jistě nemalé peníze) prokousat až k onomu "velkému svatému" PIM. "Věštkyně" Jolanda by řekla "...chéééj vysoko mižiš..."